online program v narozeninovém dortu
Na jaře 2021 kvůli přísnému lockdownu nemohla probíhat osobní setkání kulturních aktérů na školách, proto byla část aktivit projektu upravena a školy mohly využít tři díly online vzdělávacího programu zaměřené na aktivní občanství. I přes složitou pandemickou situaci se v období duben-červen 2021 online programů účastnilo 346 žáků, z 16 tříd z osmi základních Škol v Jihlavě.
Tři online lekce kampaně Jihlava mi není fu©k plné videí a výzev se snažily zvednou žáky z letargie a upřímně je stavět před otázku, jestli jim to není všechno fuk. Program je unikátní v tom, že se zaměřuje na Jihlavu, vystupují v něm Jihlaváci, odehrává se v ulicích Jihlavy, vypráví místní příběhy a na jeho tvorbě se podíleli samotní žáci z jihlavských škol. Do programu natočili volební program také jihlavští politici, aby oslovili mladé voliče, kteří si vyzkoušeli volit do zastupitelstva města.
Volby na nečisto
výsledky žákovských voleb
Mladí lidé měli možnost volit mezi osmi politickými uskupeními, které se do zastupitelstva města Jihlavy dostaly v posledních volbách. „Volební lístek hodilo do urny“ 187 mladých lidí.
Žáci se rozhodovali na základě krátkých videí, kde zástupci jednotlivých politických uskupení odpovídali na otázky:
- Co dělá vaše politická strana pro to, aby chtěli mladí lidé žít v Jihlavě?
- Co dělá vaše politická strana pro to, aby se v Jihlavě dobře žilo i za 10-15 let až dnešní děti budou dospělí?
Ptali jsme se mladých lidí:
Ptali jsme se jihlavských politiků:
Co říkáte na věkovou hranici 18 let pro účast ve volbách?
Co by měl správný volič umět, aby se dokázal rozhodovat?
Ptali jsme se mladých lidí:
nejpalčivější problémy školství
Pro tvorbu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ byly indikovány prioritní témata ve vzdělávání – šetření metodou Delphi. Cílem šetření bylo získat náměty na témata, kterými by se měla zabývat současná a budoucí vzdělávací politika v ČR a zároveň zahájit širokou expertní diskusi o současných významných problémech systému vzdělávání v ČR.
Pro účely programu jsme zvolili ta prioritní témata, která se přímo týkají dětí a dokážou si je představit. Požádali jsme žáky, aby vybrali jedno z nich a vysvětlili důvod svého výběru.
Ptali jsme se mladých lidí: Který z problémů považují za důležitý a proč.
* (Autonomie a kompetence k učení znamená, že žák je sám schopen posoudit, co by se měl učit a proč a umí si učení naplánovat.)
Argumenty dětí na téma: Proč české děti nechodí do školy rády a netěší je učení.
No já si myslím že to je špatně proto, že přes mobil a počítač nejde věci tak pochopit jak ve škole
Učitelé zbytečně moc trestají a demotivují.
Děti se netěší do škol, protože se obávají testů, které jsou někdy těžké a bojí se, že je nezvládnou.
Je potřeba, aby se děti těšili do školy.
Nemají kamarády. Nečekané nebo čekané ale těžké testy.
Protože, se děti potom nechtějí ani učit.
Přijde mi, že se ve škole hlavně zaměřujeme na věci, které nám nejdou a snažíme se v nich zlepšovat, přitom se můžeme zdokonalovat ve věcech, které nás baví a máme na ně talent.
Protože spousta dětí se kvůli učení a škole trápí a brečí například kvůli špatným známkám.
Moc přísní učitelé.
Škola by měla být hrou, a neměli bychom se nudit.
Děti se netěší do školy hlavně proto, protože se tam bojí a nemají žádnou zábavu, bojí se testů a zkoušení.
Nemám rád školu.
Moc testů nebo písemek. Děti si nadávají.
Školy jsou vždy potřebné.
Často škola je dost nudná, podle mě by měli učitelé udělat předměty víc zábavné, aby se studenti víc zajímali o předmět. Škola někdy může být těžká a může vystresovat lidi.
Protože děti se učí s nechutí a tím si věci nezapamatují.
Děti se do školy netěší, protože je to nebaví. Ale když se tam hraje nějaká hra, třeba: Kdo první vypočítá příklad, dostane plus nebo jiné odměny. Takže by se mohlo hrát více těchto podobných her o odměny. Škola by potom byla zábavnější. Rozhodně by potom byly děti motivované a učitelé taky.
Děti by se měly motivovat.
Chtělo by to větší motivaci.
Myslím si, že by se dítě do školy mělo těšit, protože pokud se dítě netěší, pak se i hůře učí… Takže by bylo lepší, kdyby se třeba začínala škola nějakými zábavnějšími předměty, co by děti na začátku dne trochu probralo…
Více projektů.
Podle mě je důležité, aby děti chodily do školy rády a s motivací, protože jim pak jde učení víc a baví je to víc. Jenže většina dětí se tam netěší na nic z různých důvodů např. mají přísné učitele, kteří na ně naléhají s učením, domácími úkoly atd. A to je pro někoho hodně obtížný, že třeba nic nestíhají, je toho na ně moc a zbytečně propadají a říkají jim, že se měli snažit víc, i když do toho dali všechno co mohly.
Aby byly fajn učitelky a pak se budou víc děti těšit do školy.
Upřímně si myslím, že snad všechny děti světa nemají rády školu a nerady se učí. Často je to i kvůli šikaně, která je přehlížená a někdy i kvůli učitelům, kteří nás nerespektují. Děti potom nedávají pozor nic se nenaučí a nemůžou se dále vzdělávat.
Můj názor je ten, že když se dítě nerado učí, tak se toho méně naučí, protože se nudí, tak to mnozí ani nemusí vnímat a přemýšlejí nad jinými věcmi. Podle mě by měla být výuka zajímavá a ne nudná. Když si škola nebo učitel najdou způsob zábavnějšího učení, třeba by se žáci v hodinách naučily více a nemusely se to učit doma kdy můžou dělat spoustu jiných věcí. Tím by se mohli do školy více těšit a bavilo je vyučení, a někteří třeba stojí za názorem: ŠKOLA HROU.
Lenost nelze ovlivnit, normální škola by projít ještě šla ale distanční výuka nefunguje a určitě nejsem jediný který to z dětí říká. Však jste to jen počítač a hromada úkolů, a to je ten důvod proč se zhoršil průměr u většiny žáků. Takže, nechuť k učení je jeden velký problém, který vyřešit nejde.
nevíííííííííííííííííííííííííííííííííííím
Děti nerady chodí do školy, protože je to vůbec nebaví, někdo je tu šikanuje. O hodinách do nás furt cpou nějaký věci, co třeba k životu vůbec potřebovat nebudeme. Že by si třeba žáci mohli vybrat, co nejvíce se chcou učit (já bych třeba chtěla být mikrobioložka tak bych třeba nejvíce studovala Přírodopis). Když teda jsou ty hodiny 45 minut dlouhé, děti se začnou nudit a pak si pořádně nic nezapamatují.
Nebaví nás chodit do školy, protože se jenom furt učí. Mohli bychom třeba jednou za týden hrát 1 hodinu jenom hry nebo se třeba kouknout na naučný filmy.
Nevím, jak to vyřešit každému sedí něco jiného.
Protože hodně dětí nerado chodí do školy, protože je to nebaví a někdy i předstírají nemoc.
Škola by měla být také hrou (říkají to učitelé a často to nedodržují).
Je to nuda. Hlavně dnešní děti chtějí být doma a hrát na počítači. Nejde tu jen o to, že je to učení, že jako musím něco vědět. Ale o tom že se nám nechce. Je to namáhavé. Musíme chodit do školy musíme sedět a něco dělat. Radši si lehnou do postele a nic nedělají.
Děti se nechtějí učit a pak jsou málo vzdělané.
Protože děti nebaví chodit do školy. Myslím si, že kdyby bylo více tělesné výchovy, tak děti budou do školy chodit rádi a budou mít více volnosti. Hlavně nebudou celí den zavřený ve škole, protože jak jsme teď byli doma 8 měsíců kvůli covidu, tak mi došlo, jak moc mi chybí učení se ve škole, chození do školy, přestávky ,spolužáci a ne sezení doma u počítače celý den.
No není to moc zábavné, když mě to nebaví, špatně udržuji pozornost, a pak toho vím je polovinu.
Když někoho něco nebaví, nechce to dělat a prostě přestane do školy chodit.
Argumenty dětí na téma: Proč je způsob výuky ve školách zastaralý. (To, jakým způsobem se učí)
Učíme se nepotřebné věci, které nikdy nám nebudou k ničemu.
Výuka nevede k samostatnému rozhodování, přemýšlení o problému a nacházení svého systému řešení. Je to čisté memorování.
Je to prostě starý.
Někdy se učíme nepotřebné učivo, které nám je k ničemu.
No tak známkování mi přijde jako zastaralé. Děti jsou pod obrovským tlakem, podle mě by měly dostávat pouze slovní hodnocení od učitele. Prospělo by to tomu, že by děti raději chodily do školy, kde nejsou známky. Myslím si, že se dá učit i bez známek.
Ve škole by se měla nejvíce učit finanční gramotnost, vytvoření značky atd. Podrobnější věci např. z přírodopisu by se měli učit na odborných školách.
Učíme se opravdu věci, které jsou nepodstatné. Lepší by bylo se učit o věcech, které v životě doopravdy využijeme. teď se učíme jen abychom dostali „papír“ o tom že jsme vzdělaní. Ráda bych se učila třeba, jak si něco zašít, jak zaplatit daně, jak si najít práci atd. Bylo by to užitečnější
Někdy učitel nevysvětlí látku dost jasně, další hodinu může být zkoušení, a když mu s tím doma nepomůžou rodiče, tak pak dostane špatnou známku, a když si to neopraví může se to podepsat i na vysvědčení, a když bude mít někdo špatnou známku na vysvědčení, muže dostat na něco zákaz, ale přitom to ani nemusela být vina jeho, ale třeba rodičů (učitelů).
Měly by se méně psát testy (děti mají s více testů strach). Dál nevím.
V současnosti je spoustu způsobů, jak výuku ozvláštnit. Už bychom se měli posunout z doby středověku do 21. století.
Protože se vše mění, a když se budeme učit něco, co bylo aktivní (nebo jak to říct) před deseti lety, bude nám to většinou k ničemu. Navíc ve škole se učíme různé ne až tak důležité věci, ale třeba nevíme věci, které v životě opravdu využijeme, jako například nemovitosti atd.
Učit v přírodě, ne pořád učit ve třídě.
Učebnice z roku 2000 obsahují zastaralé informace.
Mě napadlo, že bychom mohli mít víc výuku s počítačema nebo tabletama. Třeba například ve výtvarce bychom mohli malovat na tablet, protože mě to baví víc, jak na papír. A třeba ještě, že bychom mohli mít lepší obědy. A o přestávkách bychom chtěli mobily.
Aby učitele naslouchali žákům.
Školy by měly více pracovat na tom, aby to děti bavilo.
Praktická výuka např. na středních školách má velký význam, ale klasická prezenční výuka je na základních školách zastaralá a nudná. Chtělo by to časem přejít jen na distanční výuku, ale v tomto bodě ještě není technika atd. pro všechny. Rád bych kdyby se toto časem změnilo, ale to je otázka 5 až 10 let (technika atd.)
Protože je doba jiná dnes, než třeba před 20ti lety a někteří učitelé si to neuvědomují.
Protože je jiná doba a hodně učitelů mi zničilo dobrý vztah k danému předmětu. Jsou také učitelé, kteří to mají zábavné, naučím se při tom více a baví mě to.
Chození do školy by mohlo být pro všechny zábavnější. Mělo by vše větší smysl.
Argumenty dětí na téma: Nerovný přístup ke vzdělávání. (Děti, kterým nepomáhá rodina, jsou často pozadu.)
No, když se rodiče o prospěch svého dítěte vůbec nezajímají, nebo dětem nepomáhají, tak je potom jasné, že to dítě bude pozadu než všichni ostatní. Naopak když se rodiče zajímají není jim to jedno, tak je jasně vidět, že jejich dítě se do školy těší mnohem více a má větší podporu od svých rodičů 🙂
Děti pak dostávají špatné známky a nemusí se daleko dostat.
Tento problém je důležité řešit, protože pár dětí, které to nechápou, tak se např. bojí zeptat učitele. A tím pádem to nemohou tak dobře pochopit a mají kvůli tomu horší známky a ztrácí se v učivu.
Protože často na známky dětí rodiče kašlou, a proto jsou takové rozdíly v chytrosti.
Ta rodina samozřejmě nemá čas vždy, ale stává se i to, že není od těch rodičů vidět ani cítit nějaká podpora, kterou vlastně žáci potřebují k tomu, aby se ve škole snažili více.
Případná finanční podpora na každý školní rok.
Některé děti nejsou jako ostatní a nejde jim ta škola tolik jako jiným, a ne všichni mají v uvozovkách možnost se učit s rodinou a třeba na prvním stupni malé dítě tu látku samo nepochopí a někteří učitelé to těm dětem nevysvětlí atd.
Pro děti, kterým rodiče doma nepomáhají, bych udělal více hodin ve škole.
Dětem, kterým rodiče nepomáhají, jsou často pozadu, takže by školství těmto dětem mělo více pomáhat než těm, které to umí samy nebo jim pomáhají rodiče.
Když dítěti ze začátku nepomůžeš, těžko se to učí samo.
Kvůli vysokému počtu žáků ve třídě, učitel nemá mnohdy čas, aby se zabýval žáky, kteří jsou pozadu, proto mi to připadá jako problém, který by se měl začít řešit.
Samozřejmě že rodiče mají i svou vlastní práci, která je taky nějakým způsobem zaměstnává, ale aby mohli mít nějakou takovou práci také jejich děti, potřebují pozornost rodičů, kteří jim například vysvětlí učivo, které nechápou.
Není fér, že některým dětem pomáhají se školou rodiče, a proto vše zvládají, ale děti, na které rodiče nemají čas, jsou pozadu a nikdo to neřeší.
Zrovna v naší škole to neplatí. Ale přijde mi, že na některých školách to tak je. Například když nemá dítě podporu, tak nemá důvod se něco učit nebo se třeba učit chce, ale zrovna tohle mu nejde a nemá možnost se někoho zeptat nebo požádat o pomoc. A pak se kvůli tomu třeba nedostane na školu na jakou by chtěl.
Myslím si, že by se k dětem mělo přistupovat ke všem stejným způsobem. Někdo má tu možnost, že se s dítětem učí rodiče doma, ale některé děti jsou na učivo samy a musí se s tím ,,poprat“ samy. Určitě by ve škole měli učitelé brát ohledy na ty, kterým to jde méně a těmto dětem se více věnovat, aby pochopily danou látku.
Protože děti nemají stejné podmínky.
Tyto děti/studenti pak často končí se špatnými známkami, kvůli nedostatečné pozornosti rodičů, a pak jsou vlastně ostatními považováni za nižší třídu.
Když rodiče dětem nepomáhají, tak ty děti můžou mít ve škole problémy.
protože často když rodina nepomáhá dětem, nechtějí se sami učit a jsou proto pozadu.
Myslím si, že by potom více dětí chtělo do školy. Také si myslím, že tento problém nastává u mnoha učitelů, ale nikdo je neřeší, protože je učitelů málo.
To nejde změnit, to záleží na té rodině